Které typy norem upravují svařování?
Svařování je povolání, které s sebou nese řadu rizik. Proto se jedná o obzvláště regulovanou činnost. Bezpečnostní pravidla pro svařovací techniku i pracovní prostředí upravuje řada národních, evropských, a dokonce i mezinárodních norem. Všechny si kladou za cíl chránit zdraví svářeče. Hlavní normy a předpisy, které je třeba dodržovat, uvádíme níže:
- Hlavní normou upravující svařování je NF EN 287-2004. Definuje různé svařovací techniky a nejlepší způsob jejich použití. Tato norma přesně definuje svařovací procesy, jako je svařování plamenem, plazmové svařování, svařování wolframovou elektrodou, svařování v ochranné atmosféře inertního (MIG) nebo aktivního (MAG) plynu nebo ruční obloukové svařování. Svářečům také jasně vysvětluje, jaké polohy je vhodné při těchto svařovacích operacích zaujmout. Tato norma rovněž poskytuje cenné informace o používaných materiálech, různých typech oceli a jejich tloušťce.
- Evropské normy pro kvalifikaci svářečů (EN ISO 9606, EN 287-1 atd.) definují kvalifikaci potřebnou pro práci svářeče. Nezávislý certifikovaný orgán má za cíl zajistit zručnost osoby, která provádí svářečské práce, a její znalosti oboru (provádění pokynů, výběr kovů a svařovacích plynů…). Poté vydá certifikát s platností 12 až 36 měsíců, který potvrzuje vyškolení svářeče.
- Bezpečnostní normy slouží k ochraně zdraví svářečů; norma NF EN ISO 15011-4 klasifikuje plyny vznikající při svařování kovů podle jejich toxicity z hlediska nebezpečnosti a emisí. Norma NF EN 15012-1 stanovuje požadavky na zařízení pro filtraci vzduchu, aby byl svářeč chráněn před emisemi toxických plynů.
- Normy upravující OOPP definují kritéria pro osobní ochranné pracovní prostředky, které musí svářeč nosit, aby byl ochráněn například při styku s kovy.
- Normy upravující svářecí techniku: svářečka musí mít stupeň krytí IP23, který zaručuje nejen její utěsnění, ale také odolnost vůči cizím částicím. Spotřební materiál, například elektrody, svařovací dráty a tyčinky, rovněž podléhá normám, které jsou specifické pro daný typ kovu (nerezová ocel, nelegované oceli, žárupevné oceli)
Jaké normy upravují osobní ochranné pracovní prostředky pro svářeče?
Osobní ochranné pracovní prostředky pro svářeče jsou regulovány podle způsobu použití.
Normy upravující svářečskou obuv
Ochrana od hlavy až k patě: norma ISO 20345 stanovuje úroveň ochrany bezpečnostní obuvi pro svářeče. Tato obuv musí disponovat ochrannou špičkou, která ochrání nohy před tlakem do 15 kN a nárazy. Dodatečné ochranné prvky obuvi jsou označovány písmenem: například svršek odolný proti proříznutí, podrážka odolná proti teplu do 300 stupňů nebo ochrana nohou před elektrickým proudem.
Normy upravující svářečské oděvy
Svářeč by měl při práci chránit celé své tělo. Aby byl svářeč chráněn před hrozícími riziky (sálavé teplo elektrického oblouku, rozstřiku roztaveného kovu atd.), oblékne si ochranným oděve, který odpovídá normě ISO 11611. Tato norma definuje úroveň ochrany a tepelné izolace například proti plameny a dělí ochranu do dvou tříd. Třída 1 chrání proti méně nebezpečným svářečským technikám a situacím, které způsobují nižší úrovně rozstřiku a sálavého tepla, zatímco do třídy 2 se řadí svařování s vysokým sálavým teplem a desetinásobným rizikem rozstřiku.
Normy upravující ochranné svářečské brýle
Ochrana očí před oslněním je při svařování zásadní. Specifikace ochranných svářečských brýlí definují následující tři normy:
- Norma EN 169 se věnuje filtrům pro svařování a podobné technologie.
- Norma EN 175 stanovuje úroveň ochrany.
- Norma EN 379 definuje specifika a přepínače (automatické nebo ruční) automatických svářečských filtrů a optoelektronických filtrů.
Vedle základní normy EN 166 upravující ochranné brýle poskytují tyto normy každému svářeči účinnou ochranu podle vykonávané práce.
Normy upravující svářečské rukavice
Svářečské rukavice splňují přísné normy, které zajišťují různé úrovně bezpečnostních požadavků. Norma EN ISO 21420 se věnuje všeobecným požadavkům a zkušebním metodám, EN 407 tepelným rizikům, EN 388 mechanických vlastnostem a EN 12477 vlastnostem rukavic používaných při svařování. Certifikace podle normy EN 12477 je udělena pouze v případě, že pracovní rukavice dříve obdržely certifikaci dle norem EN ISO 21420, EN 388 a EN 407. Svářečské rukavice musí chránit před riziky spojenými s touto profesí, a proto patří do kategorie 2. Je tedy nezbytné věnovat zvláštní pozornost právě normám upravujícím rukavice.
Svářečské rukavice se dělí do dvou kategorií:
- Typ A: Nabízí účinnější ochrano proti teplu. Flexibilita a obratnost při práci nejsou prioritou. Je určen pro všechny metody svařování kromě svařování v ochranné atmosféře.
- Typ B: Tato kategorie se zaměřuje na flexibilitu a obratnost při práci. Ochrana proti teplu je nižší než u typu A. Tato rukavice je vhodná pro svařování v ochranné atmosféře.
Společnost Lebon vyrábí svářečské rukavice výhradně z kvalitních materiálů, které jsou známé svou vysokou odolností vůči plamenům a teplu, takže optimálně ochraňuje ruce svářeče. Při výrobě svářečských rukavic také dbá na dokonalou hygienu a pohodlí. Díky jasnému a viditelnému označení uživatelé ihned rozpoznají normy, které naše rukavice splňují.
Jedním z našich nejnovějších přírůstků v sortimentu svářečských rukavic je model BLACKWELDER s dlaní z nepromokavé hnědé štípenky, který nabízí velkou flexibilitu, ochranu před teplem a rozstřiky. Para-aramidová vnitřní vložka činí z rukavic nebývale odolný OOPP proti proříznutí. Tento model disponuje měkkou koženou manžetou, která chrání předloktí svého nositele.
