Co je to EN 407?
Norma EN 407 specifikuje a rámuje soubor zkoušek, které definují úrovně vlastností týkající se tepelného odporu. Podle těchto testů ukládá norma EN 407 na ochranné rukavice zvláštní označení, které poskytuje jasné a konkrétní informace o úrovni ochrany, kterou uživatel očekává.
Ochranné rukavice odpovídající normě EN 407 jsou určeny k ochraně rukou před tepelnými riziky, jako je chlad, teplo a/nebo oheň. Osobní ochranné pracovní prostředky které odpovídají normě EN 407, chrání před riziky způsobenými plamenem, sálavým teplem, kontaktním teplem, konvektivním teplem a stříkajícím roztaveným kovem. Aby bylo možné kontrolovat úroveň jejich výkonu a jejich vynikající odolnost, jsou tepluvzdorné rukavice podrobeny několika specifickým testům v souladu s normou EN 407.
Tato norma byla v roce 2020 revidována, aby byla v souladu s novou normou EN ISO 21420 a nařízením o OOPP 2016/425. Testovací metody pro jednotlivé testy byly aktualizovány, ačkoli principy a výsledky se nemění.
Jaké testy se provádějí u tepluvzdorných rukavic podle normy EN 407?
Test hořlavosti.
První test, kterým by měly pracovní rukavice projít, je odolnost proti hoření. Za jak dlouho přestane rukavice hořet, pokud je vystavena ohni a kontaktu s otevřeným plamenem po dobu alespoň 15 sekund? Právě tato doba určí úroveň výkonu ochranné rukavice na stupnici od 0 do 4; pod hodnotou 3 není výkon rukavice dostatečný k tomu, aby bylo možné tvrdit, že má vysokou úroveň ochrany v ostatních testech.
Kontaktní test tepelné odolnosti
Při kontaktu se zdrojem tepla o teplotě 100 až 500°C se vnitřní teplota rukavice během prvních 15 sekund zvýší o 10°C? Rukavice se stupněm 2 zaručují dokonalou odolnost vůči kontaktnímu teplu až do 250°C.
Test konvektivní tepelné odolnosti
Tento test konvektivní tepelné odolnosti měří dobu (v sekundách), po kterou se teplo přenáší z plamene na vnitřní stranu rukavice. Čím déle je ochranná rukavice schopna zpozdit přenos tepla z vnější strany na vnitřní stranu rukavice, tím vyšší je její odolnost. Nejvyšší úroveň je 4.
Test odolnosti proti sálavému teplu
Jedná se o vystavení teplu vyzařováním tepelných paprsků. Při tomto testu se měří doba, za kterou se teplota zkušebního vzorku uvnitř rukavice zvýší o 24°C. Tento odpor se měří ve stupních od 1 do 4, přičemž poslední stupeň je pro tepelně izolační rukavice nejvyšší.
Test stříkajícím tekutým kovem
Při tomto testu odolnosti se rozlišuje mezi malými a velkými rozstřiky roztaveného kovu. U malých rozstřiků měříme množství roztavených kovových kuliček, které je potřeba ke zvýšení teploty rukavice o 40°C. Rukavice dosáhne maximální úrovně výkonu, když je ke zvýšení její vnitřní teploty zapotřebí více než 35 kapek. Pokud jde o odolnost proti velkému rozstřiku roztaveného kovu, test spočívá v měření množství roztaveného kovu potřebného k poškození umělé kůže uvnitř rukavice. Maximální výkon je dosažen při 200g roztaveného kovu.
Proto je důležité se před nákupem ochranných rukavic proti teplu seznámit s různými označeními na vybavení, abyste se ujistili, že nabízí nejvyšší úroveň výkonu a dobrou tepelnou izolaci proti souvisejícím rizikům.
Kterých profesí se týká používání rukavic EN 407?
Při práci a manipulaci jsou ruce často nejvíce exponovanou částí těla. Proto je nezbytné vybavit se ochrannými rukavicemi přizpůsobenými vyskytujícím se rizikům, abyste mohli pracovat bezpečně a zároveň si zachovali dobrou obratnost a dobrý úchop až do konečků prstů. Různé evropské normy jsou cenným ukazatelem pro výběr nejlepší ochrany podle vaší profese. Například rukavice EN 407 poskytují ochranu proti teplu pro všechny profese, které jsou vystaveny teplu. Jedná se o několik oborů: výroba skla a kovů, karosářství, slévárenství, strojírenství, železářství a ocelářství. Ochranné rukavice EN 407 však nejsou vhodné nebo dostatečně účinné pro hasičské práce, které vyžadují velmi specifickou ochranu, aby se zabránilo nehodám.